ModeM - Telo (zpěv Vasilij Gorškov)

11. listopadu 2017 v 15:26 |  Videa
ModeM (Cacheův side project, ve kterém na bubny hraje Slotí bubeník Vasilij) v těchto dnech absolvují koncerty v rámci prezentace nového klipu Barža. Na včerejším koncertě si pro fanoušky přichystali milé překvapení - zahráli píseň Telo, která se objevila na pátém albu Slot. Akorát místo Nookie se mikrofonu chopil Vasilij! Takže pokud jste ho ještě neslyšeli nikdy zpívat, tady máte možnost.:)

 

Třetí sólové album Nookie - Isključenija

10. listopadu 2017 v 8:22 |  News
Dnes byl zahájen předprodej nového alba Nookie na iTunes a Google Play. Album nese název Isključenija (Odchylky) a kromě už dříve vydaných skladeb Myprostojest, Au, Vremennaja, Prodolžajem Dviženije a Tancuj, Kloun, Tancuj obsahuje dalších 8 nových skladeb. Oficiální vydání alba je přesně za dva týdny, tedy 24. listopadu.
P.S.: Nookie skrze crowdfundingovou stránku Planeta.ru kromě peněz na vydání alba vybírala i peníze na získání nahrávacích práv pro písně Zombie a Army of Me. Peníze se vybrat podařilo, na oficiálním tracklistu ale tyto skladby nejsou - tak uvidíme, kde a kdy se nakonec objeví.


7000$ feat. Nookie - Poterjannyj Raj

29. října 2017 v 11:19 |  Raritky, nezařazené písně atd.
Před pár dny spatřil světlo světa klip k duetu Poterjannyj Raj, který nahrála Nookie s oblíbenou ruskou kapelou 7000$. Připravuje se i anglická verze, text nepíše nikdo jiný než Travis Leake. Jestli i anglická verze bude s Nookie, to bohužel nevím.


Rusky (originální text TADY):

Nam ostalos upast i v otčajani
Ucepivšis za zemlju zavyt
Vse čto bylo igroju nečajannoj
Udalos nam slomat i razbit
Čto nam delat s ostavšejsa gordostju
Etoj šljuchoj v grjaznom bele
My bredem i naklon etoj ploskosti
Rastlanulsja na tysjači le
Krylja vyrvany, volosy vskločeny
V glazach suš beskonečnych pustyn
I nad nami liš mnogotočija
Svetjat sverchu zvezduju Polyn
Meteorami mrak my razrezali
I gromady oblačnych ldin
Navsegda s polja zrenija isčezli my
Net nadeždy - plač i idi

Začem, začem pod nogami Zemlja
Landšaft etich serych cvetov
Začem my načnem vse s nulja - sgorevšich mostov
Začem my platim s lichvoju za mig
My platim s lichvoju za son
Začem jarkoj radosti krik
Sryvajetsja v ston

I sebja naučivšis obmanyvat
My zabyli čto dom v nebesach
I chodit prisposobivšis zanovo
My od neba prjačem glaza
I skvoz son bespokojnyj nam viditsja
Jego tichij i prizračnyj svet
No ne spišetsja zdes na obidy vse
I proščenja v slučivšemsja net
My živjom, pogrebennyje zaživo
Pod slojami v sto atmosfer
I ne pomnjat teper uže daže o
Nas drugije po vysšej iz sfer
No vnutri, obrastaja stoletami
Na krjukach visit večnyj vopros
I bredem, besprizornyje deti my
Šlem v poterjannyj raj znaki SOS

Pustyje nebesa ne uslyšat vopros
A my vsjo šljom im SOS
Poterjannyj raj - beskonečnyj moj ston
Vsju žizn ja vižu liš etot son

Refrén

Začem, začem pod nogami Zemlja
I bryzgi opavšich cvetov
Začem my načnem vse s nula - sgorevšich mostov
Začem my platim s lichvoju za mig
My platim s lichvoju za son
Začem jarkij solnečnyj blik
Menjajet moj ton

Česky:

Zbylo nám jen klesnout a v zoufalství
Zavýt a chytit se země
Vše, co bylo jen náhodnou hrou
Se nám podařilo zlámat a rozbít
Co máme dělat se zbývající hrdostí
S tou courou ve špinavém prádle
Jsme nepříčetní a náklon téhle roviny
Se roztáhl na tisíc el*
Křídla jsou vytrhnutá, vlasy vzhůru
V očích sucho nekonečné pustiny
A nad námi jen tři tečky
Seshora nám svítí světlo hvězdy Pelyněk
Rozřezali jsme mrak meteory
A spousty ledových ker
Navždy jsme zmizeli ze zorného pole
Nemáme naději - plač a jdi

Proč, proč máme pod nohama Zemi
Krajinu šedivých květin
Proč začínáme od nuly - spálených mostů
Proč za okamžik zaplatíme i s úroky
A úroky zaplatíme i za sen
Proč se radostný výkřik
Zvrátí do stenu

Naučíme se podvádět
Zapomněli jsme, že náš domov je v nebesích
A když jsme se nanovo přizpůsobovali
Odvrátili jsme od nebe oči
Přes neklidný sen vidíme
To tiché a přízračné světlo
Ale nepodepsali jsme všechny křivdy
A odpuštění toho, co se stalo, není
Žijeme pohřbení zaživa
Pod tlakem sta atmosfér
Teď už si nic nepamatujeme
O našich přátelích z vyšších sfér
Ale uvnitř, obrustající staletími
Na hácích visí věčná otázka
Jsme nepříčetní, děti bez domova
Vysíláme do ztraceného ráje znamení SOS

Prázdné nebe otázku neuslyší
A my všichni jim posíláme SOS
Ztracený ráj - můj nekonečný nářek
Celý život vidím jen tenhle sen

Refrén

Proč, proč máme pod nohama Zemi
A střípky padlých světů
Proč začínáme od nuly - spálených mostů
Proč za okamžik zaplatíme i s úroky
A úroky zaplatíme i za sen
Proč jasný sluneční paprsek
Mění svůj tón

*tohle byl teda oříšek - "ľje" neboli malé l je značka délky podle soustavy SI, měla bych si procvičit fyziku...:D
 


Slot - Jako suvenýr z Ruska

26. října 2017 v 22:01 |  skupina
Tento článek pochází z časopisu Vmeste, což je časopis, který sice vzniká na Slovensku, ale je určen místní ruské menšině. Krátce po Topfestu mě kontaktovala jeho redaktorka Jevgenija Sulikova a prosila mne, jestli by mohla použít některé z mých fotek a úryvků z článků. Také chtěla, abych jí odpověděla na pár otázek. Výměnou za pomoc mi nedávno poslala pdf verzi časopisu i s článkem. Tady máte jeho překlad.:)

Co musí udělat lidé z rozdílných zemí, ale stejné jazykové rodiny, aby se naladili na společnou komunikaci? Jednou z možností je zpěv. Cožpak si ruské "pějte" (спойте, spojte) není podobné se slovenským spojenie? Ruská skupina Slot utekla před moskevskými dešti do slovenského léta, aby zazpívala na festivale Topfest v Piešťanech. Vystupovali tu už loni a na konci koncertu měli pod pódiem pořádný dav. Tento rok byli očekáváni a fanoušci se na ně připravovali: fanoušci z Česka přivezli plakáty, jeden člověk dokonce vážil cestu přes Tichý oceán.
Igor: "To bylo parádní - jeden Američan s úplně šedými vousy si nás přiletěl poslechnout až z Chicaga. Chtěl přijet na Dobrofest do Moskvy, ale nedostal vízum. Do Slovenska žádné vízum nepotřeboval. Bavili jsme se s ním o našem anglickém albu Break The Code - zná ho naprosto perfektně, a já se ho ptal, jak se mu líbí texty. Můžeme si říkat, co chceme, ale nemusíme tolik ocenit politickou úpravu, smysl se může pozměnit. A Američan prohlásil, že je všechno v nejlepším pořádku."
Druhý den festivalu - pod modrým a bílým stanem rozehřívají publikum pozvaní hosté, zářící slunce zahřívá beton a atrakce, čas od času zaduje nečekaný poryv větru. Lidé s půllitry v rukách bloumají mezi stánky, které nabízejí knihy, jídlo i oblečení. U stánků s pitím stojí fronty. "Zaplať více než pět euro a zatoč si na kole štěstí." Zaznívají útržky rozhovorů: loni to bylo lepší, proč nehraje hlavní stage (hlavní stage musela ukončit provoz hned na začátku festivalu kvůli poškození při bouřce).
Igor: "To byla taky zábava."
Daria: "Stála tam taková celá nešťastná..."
Igor: "Minulý rok tu takové stage byly dvě."
Daria: "Pojistili se. V Rusku by pokračovali až do konce, koupali by se v bahně nebo uhořeli, a tady je všechno takové solidní, slušné. Minulý rok jsme na Topfestě zažili pořádný uragán!"
Ještě jedna nepředvídatelná změna - koncert se musel o tři hodiny odložit. Skupina vystoupí po legendárním Karlu Gottovi a před miláčky Čechoslováků, Kabátem. Co když se na Slot lidi rozejdou?
- "Znáte už nějaké místní interprety?"
Všichni sborově: "Kabát! Rockeři z Česka, ale aby je člověk plně ocenil, musel by s jejich hudbou vyrůstat."
Nenápadné dveře za prázdnou scénou. Tam se žurnalisti chtějí s kapelou Slot seznámit. Už si byli prohlédnout festival a teď obědvají ve VIP staně. Čekáme. Zástupci ruského velvyslanectví, fotografové, kameraman, slečna s kšiltovkou na hlavě a mikrofonem v ruce - oficiální reportérka Topfestu. Redaktorka žurnálu Slovenka říká, že je na festivalu poprvé, poslouchá jinou hudbu, ale materiál o ruské kapele je její vlastní iniciativa. "Kdo je tu na Slot?" ozývá se. 'Nořím' se do stanu. "Rychle, rychle, rychle!" slyším, "Proč?" ptám se. Ukazuje se, že ve stanu je Karel Gott.
Slot jsou pozitivně naladění, líbí se jim slovenská slovíčka a fanouškům přejí, aby se častěji odpoutali od svých telefonů a žili více v realitě.
Fanoušci Karla Gotta telefony z rukou nepustili - nad hlavami se nám vznášely stovky "Gottů" a další dva velcí zpívali na obrazovkách před zakrytou stagí. Místní novináři o tom budou psát následovně - král evropské pop scény na festivalech nevystupuje, výjimku udělal pouze v roce 2013 a teď! Čtyřicet minut hrají ty nejlepší hity a Kája (tak mu s až rodinnou láskou říkají Češi a Slováci) je plný energie. Lidé si vyžádají tři přídavky a nakonec maestrovi sami zazpívají. Gott se dlouho uklání a nakonec odchází. Ze stanu se řítí živá vlna, mladí i staří. Před pódiem je prázdno a další mají vystoupit Slot.
Igor: "I my jsme si byli Karla poslechnout. Stáli jsme hodně vzadu, protože všude bylo plno lidí."
Najednou se objevil červený záblesk, ozval se silný hlas Nookie i Igorův rap, začalo se skákat. Do davu letí Boj, Močit Kak Chočet a 2 Vojny. Dvě fanynky nestíhají roztáhnout plakát s prosbou, aby Slot zahráli Tuda Gde Nebo, skupina je předbíhá. Nad hlavami fanoušků vlaje ruská vlajka i logo Slot, v prvních řadách stojí fanoušek z Chicaga i skupina fanoušků z Čech, zadní tribuna je plná - je vidět, že lidi přišli právě kvůli Slot. Ruce přátelsky letí do vzduchu. Igor se anglicky ptá publika: "Bude asi lepší, když budu mluvit rusky, ok?" Následně vypuká chaos, skupina přemlouvá lidi, aby vytvořili circle pit a střední sekce ochotně poslechne. V další okamžik jsou zase všichni vyzváni, aby se posadili. Zhruba polovina lidí poslechne, zbytek se pohupuje na místě. Igor se svěřuje, že se mu před koncertem podařilo vyfotit s Karlem Gottem, a těší se, až otci řekne, kdo mu na tomhle koncertě předskakoval. Z publika se ozývá výkřik: "Respekt!" Je vidět, že komunikace byla navázána.
Setkala jsem se s nimi po koncertě v hospodě. Je 11 hodin ráno a všichni jsou už vzhůru. Daša mi ukazuje fotku totálně zabláceného člověka: "Takové fanoušky máme v Rusku. Zkrátka začalo pršet a byla tam odkrytá hlína. Slováci jsou mnohem kultivovanější."
- "Vnímáte oproti loňsku nějaký rozdíl?"
Daša: "Přišlo mnohem více lidí, kteří nás už znali. Bylo vidět, že se něco změnilo, že jsme loni zaseli semínko."
Igor: "Je vážně škoda, že nám před koncertem řekli, ať mluvíme jenom rusky. Po vystoupení jsme si povídali s místními slečnami a chlapci, a pro ně je ruština neprobádaný les. Měli jsme zpívat anglicky."
Daša: "Prezentovali nás tady jako suvenýr z Ruska, proto nás i prosili, ať zpíváme rusky. Ale přišlo mi, že na naši řeč reagovali lidi lépe."
Anna Kvášová (česká fanynka, která od roku 2008 vede o Slot blog a se kterou jsme se spojili po e-mailu): "Povídali jsme si s Igorem a shodli jsme se, že anglicky rozumíme lépe. Docela ho to rozhodilo. Ale anglicky by určitě zpívat neměli. Z mých známých nikdo není fanoušek jejich anglického alba."
- "Slovensko je druhá evropská země, ve které vystupujeme (nepočítáme země bývalého sovětského svazu). Ještě jste hráli v Holandsku, že?"
Igor: "Tam to bylo hodně vtipné."
Daša: "Přijeli lidi ze sousedních států, kteří se nikdy neučili rusky, ale znali náš jazyk a byli našimi fanoušky, sledovali nás na youtube. Tehdy jsme zrovna vydali anglickou desku, zpívali jsme anglicky, a když jsme dali mikrofon do publika, lidé si s námi zpívali rusky."
- "Je zajímavé, že se na vaše vystoupení přišli podívat místní. Když přijedou představitelé ruského mainstreamu, je pravidlem, že na ně přijdou hlavně krajani."
Daša: "Je to taková zásilka drogy."
Igor: "Lidé je tady nemůžou ocenit, ale my jsme skupina vzešlá z internetu, která nemá podporu v PR a masmédiích."
- "Kdyby vám například řekli, abyste vystoupili s Pugačevou, co byste odpověděli?"
Igor: "Tahle mince má dvě strany - na jednu stranu chápeš, že náš cíl je hrát naši hudbu, na druhou stranu je tu mohutný zdroj informací. Na ní není nic špatného, je to skvělá paní, dříve to byla opravdu dračice, skoro až rockerka, řekl bych."
- "Dá se spojit vystoupení za hranicemi s dovolenou?"
Daša: "Teď ano, domluvili jsme se, že si jeden den odpočineme v Piešťanech a pak pojedeme na týden do Prahy."
- "A minulý rok?"
Daša: "To jsme se pár dní toulali po Bratislavě a Vídni. Igor a jeho slečna stihli i Budapešť."
Igor: "Bratislava je sympatické město, doslova tě pohltí během pár hodin."
Daša: "Bratislava se mi líbila víc než Vídeň. Chápu, že Vídeň je jako muzeum. Ale nikdo tam nebyl, potkali jsme možná tak jednoho důchodce. V Bratislavě hraje jazz, všude je spousta mladých, klokotá život. Na městě pro mě není důležitá architektura, ale jak to tam žije."
Igor: "Já mám radši tu architekturu, ale je pravda, že Vídeň je jedna velká zakonzervovaná historie."
Daša: "Piešťany jsou ve srovnání s Vídní hlavní město. Už podruhé za sebou jsme tu navštívili jeden skvělý bar. Minule to tam hodně žilo, seznámili jsme se tam s jedním Srbem, uměl nádherně zpívat. Minulou noc jsme se tam vrátili - a oni si nás pamatovali!"

Nové DVD REDLIVE

17. října 2017 v 17:54 |  News
Už dříve jsem vás tady na blogu informovala o tom, že se chystá vydání nového koncertního DVD. Slot dnes konečně prolomili mlčení a sdělili nejen datum vydání, ale hlavně zveřejnili teaser. Vypadá to, že bude opravdu na co se těšit!


Záznam pochází z prezentace alba Septima, která proběhla 27. února 2016 v moskevském klubu RED (odtud tedy název REDLIVE) a jeho prodej bude zahájen už za tři dny, tedy 20. října. Kromě videozáznamu budou součástí DVD i mp3 verze jednotlivých písní. Na iTunes a Apple Music bude navíc k dostání speciální edice se dvěma bonusovými skladbami.

Nookie o svém výletě na Sziget festival + foto

16. října 2017 v 12:23 |  News
Nookie byla vždycky velkou obdivovatelkou festivalu Sziget. Loni si poprvé splnila sen jet se na něj podívat, letos byla dokonce vybrána jako oficiální "posel" festivalu v Rusku. Takhle shrnula své dojmy:

Mávat srbskou vlajkou na Bregoviče, skákat z deseti metrů na trampolínu, tančit maďarské národní tance, vylézt na stěnu se zavázanýma očima, zaplavat si v davu na Die Antwoord a The Pretty Reckless, účastnit se běhu na Parkway drive a házet dredama na Sum 41, pařit s DJm až do rána, naučit se několik černošských kroků, odvázat se na Sigur Ros a hned na to na Muse, napsat tajné přání na stěnu "Before I die", nechat se posypat barvou od špiček prstů u nohou po konečky dredů, spát ve stanu i pod širákem, vidět, jak lidé souloží všem na očích, objevit geniální nápoj chai, malovat pusou, nic nedělat a vítězit, vidět Siu naživo a najednou se líbat, objevit spoustu zajímavých no name umělců, žít bez wi-fi, prohlédnout si Budapešť, shlédnout akrobatický balet Romeo a Julie, pít Cuba Libre z kýblu, štípat dříví v sombréru, vidět, jak se líbají dva černí gayové, tančit s Chilanem na hudbu kapely ze Zimbabwe, slamovat na "Bullety", sníst vegetariánský burger, kulturně poslouchat beebop, pochopit, že Rusové tu jsou, sakra, jenom kvůli Leningrad, potkat se s Dudem, znovu se přesvědčit, že Chuck je boží borec, skákat do objetí s každým z těch sta tisíc (čert ví, kolik jich tam vlastně vůbec bylo!) lidí jako blbec: left-left-left-left, right-right-right-right. Navštívit Sziget!
Na tomhle festivale jsem se octila už podruhé. Minulý rok jsem jsem dostala velkou chuť prožít festival jako divák, a to pokud možno zahraniční. Vybrala jsem si Sziget, protože je maximálně multižánrový a trvá celý týden. Čas pak rychle utíká. Budapešť je navíc nádherné město. Pravda, viděla jsem jí jenom zběžně, ale jako doplňující argument to stačí.
Účastníci festivalu se dělí na ty, kteří bydlí ve městě na hotelu, a na ty, kteří přebývají ve stanu. Stanové městečko - to je kapitola sama o sobě. Takové souřadné a vystrojené konstrukce jsem v životě neviděla. To platí pro celou oblast, vyzdobenou nejrůznějšími vlajkami, hamaky a nábytkem. Je možné usídlit se dál od do rána hlučících skupin, ale i blíž k centru dění. Byli jsme tam i tam. Víc se mi to líbilo v centru. Stan si můžete postavit i u kterékoliv scény, a to bezplatně.
To je drsný, říkáte si. Ale já byla tak vyšťavená, že bych usnula i na subwooferu. Jestli se nezadařilo za tmy, tak se například nad ránem neúspěšní spáči vydali lehnout si na trávu před hlavní stage. Teď si můžete představit Našestvije a jen se zašklebit. A pokud bych měla v porovnávání pokračovat, tak bych vypíchla, že je na ostrově slušné množství zdrojů vody plus míst, kde se můžete vodou nechat polít. V třicetistupňovém vedru je něco takového přímo spása. Ale ten největší rozdíl - úžasný vynález, zdobící 21. století - je zakrytá plocha před stagí! Aleluja! Proto si tu nedáte ani bahenní lázeň za deště, ani nezvednete mrak prachu, když tančíte v totálním suchu. Až tahle opatření přijmou naše festivaly, osobně zulíbám toho, kdo za to bude zodpovědný! A co se týče přenosných, nebo snad dokonce zděných toalet, tak o tom radši pomlčím.
Ještě něco málo o každodenním životě. Abyste na festivalu mohli platit, je nutné mít přívěšek, náramek nebo obyčejnou kartu, na které si převedete peníze, ať už ve své, nebo místní měně. Tenhle systém značně eliminuje fronty, které prakticky neexistují. Co se cen týče - jídlo seženete za 300 - 600 rublů, pivo asi kolem 200. Super je, že ceny pití jsou všude stejné, ale u jídla se liší.
Co se týká ostatní infrastruktury, to je taky samostatná kapitola. Na festivale jsou místa, kde si můžete dát telefon na nabíječku, úschovny kamer a dokonce na jednom místě poskytují i psychologickou pomoc. Nonstop otevřený obchod, kde prodávají všechno, od jídla po stany. Velké množství informačních stánků, kde ti vše trpělivě a super-zdvořile ukážou na pláncích, pokud je potřeba. A ještě jedna radost - podařilo se mi ztratit telefon, který se během půl dne objevil ve ztrátách a nálezech. Dokonce jsem našla místo, kde mi vytiskli lístky pro zpáteční cestu. Nevycházela jsem z údivu.
Každodenním půvabem - to je nakonec to, co je na festivalech nejkrásnější - byla atmosféra. Sziget dělá čest své přezdívce "ostrov svobody". Míchají se tu všechny jazyky světa, vyznání, sexuální orientace, na jeden týden se ze všech stávají bratři a sestry. Neznalost angličtiny ostatním nijak nezabraňuje vám porozumět. Taková atmosféra skutečně vznikla na tak barevném základu. Například na hlavním stagi mohou v jeden den hrát Sum 41 a David Guetta a lidé si zapaří na oba stejně. Ta smíchaná barevnost trvá po celý festival. Nebyla jsem schopná spočítat, kolik stagí tam bylo. Dělí se podle zaměření. Je tam World Stage, kde hrají skupiny a orchestry ze všech koutů světa, jejich hudba je obohacena jejich národním koloritem. Europe Stage prezentuje evropskou část. To je jediná spojitost, kterou hudba zde prezentovaná měla. Objevila jsem tam skupiny Rein (švédský industrial punk) a Mothers Cake (rakouský progressive rock). Na té samé stagi jsem poprvé slyšela skupinu Brutto. Dále je reggae stage, tribute stage, Volt stage - malinká, ale hlasitá. Tam, pokud jsem to správně pochopila, prezentují místní interprety. A další vystoupení se organizují u táboráku. OTP Bank stage a 38 stage svou atmosférou připomínají rockový klub. Skvěle jsem si tam zapařila na "Bullety"*, The Pretty Reckless, poprvé jsem si naživo poslechla Bad Religion, objevila jsem Fidlar. Letos se také objevila (a možná jsem jí jenom loni nenašla) stage s jazzem a klasikou.
Speciální zmínku si zaslouží místo s názvem "Pláž". Přes den se tam všichni opalují a vody Dunaje přitom tvoří ostrov oddělený od bouřlivého života na festivalu. V noci pak hrají ve stanu, kde zároveň promítají různé psychedelické záběry, odvážní DJs trance až do samého rána. Dost lidí se tam chodilo vyspat. Velmi neobvyklé místo, co se atmosféry týče. Ochutnala jsem tam kouzelný nápoj chai, který si teď často dělám i doma. Recept je následující: pět krabiček kardamonu, sedm lžic černého čaje, pět hřebíčků, jedna tyčinka skořice, jedna lžíce čerstvého, nadrobno nastrouhaného zázvoru a jedna lžíce anýzu. To všechno zalijte litrem vody a 750 ml mléka. Jestli si nápoj přisladíte cukrem nebo medem, je na vás. Dohromady to pak všechno uvaříte na mírném ohni. Jakmile nápoj začne bublat, přiklopíte ho pokličkou na pět minut a necháte dojít.
Další velmi hlasitá stage je Telecom electronic beat arena, na které hráli DJs z celého světa a lidi tancovali až do čtyř do rána. Všichni se tam scházeli poté, co ostatní stage skončily svůj program. Obecně se dá říct, že jakmile headlineři dohrají poslední notu, mění se ostrov na jeden obrovský mejdan. V každém baru hraje nějaký DJ, a musím říct, že se Evropani umí skvěle bavit. Každá skupina kamarádů měla nějakého maskota, tolik nejrůznějších kostýmů jsem v životě neviděla. Želvy ninja, obří kondomy, chlapi v Boratových plavkách... V jeden okamžik se skupinka mimoňů vrhla k úplně cizímu člověku, který byl převlečený za ovoce, a volala na něj: "Banana!" Neurčitá banda v baletních sukních, nejrůznější zvířata, zelenina a ovoce, vojenské maskování, všechny tyhle krásné temné síly obsazují barové židle, shlukují se a tančí, vykřikují a zpívají ve všech uličkách Ostrova svobody, přesouvají se z jedné párty na druhou.
Všichni hodně pijí a kouří, ale přitom jsou ukáznění. Velmi mě překvapilo, že jsem nebyla svědkem ani jednoho konfliktu, ani jsem nepotkala někoho, kdo by měl vodku i v očích a házel na ostatní ramena. Jako kdyby se všechno naladilo na pozitivní vlnu a oslavu života. Byl to pohádkový svět, který vrací víru v lidstvo. Právě proto jsem upřednostnila život ve stanu před luxusem hotelu, abych se neochudila o noční atmosféru Szigetu která je podle mého názoru tím nejhlavnějším headlinerem celého festivalu.
Kromě nočního opojení a koncertního života je zde ještě různorodý svět denní zábavy. Například cirkus jménem Magic Mirrors, kde se odehrává mnoho divadelních a tanečních představení. Největší dojem ve mě zanechal soubor Limbo a černí homosexuální tanečníci. Byl to zkrátka pavilon, kde se dělo vše - tanec, divadlo, hrály orchestry, odehrávaly se performance.
Pro zodpovědné účastníky festivalu byl připraven interaktivně-zábavný program s úkoly, po jejichž splnění jste dostali razítko. Pokud jste navštívili všechny lokace a posbírali razítka, stali jste se váženým obyvatelem Ostrova svobody a získali jste možnost vstupu na další zajímavá místa Szigetu, které by se při volném vstupu těžko provozovaly.
Vzhledem k nabitému kulturnímu programu je nemožné stihnout všechno za jediný týden. Různorodost programu je opravdu ohromující, a i když stihneš jen polovinu, odjíždíš v bláznivém rozpoložení z toho, kolik jsi toho viděl, slyšel a dělal. Tak příjemně strávený čas jsem nezažila, jak byl rok dlouhý. Tohle byl vskutku nejlepší zážitek celého léta.

*Nepodařilo se mi zjistit, jakou skupinu tím myslí, nabízí se Bullet For My Valentine, ale pokud mi google nelže, tak ti tam hráli loni, nikoliv letos.


Chystá se vydání duetu 7000$ a Nookie

30. září 2017 v 20:35 |  News
Za pár dní spatří světlo světa nový klip skupiny 7000$, ve kterém si zahraje a zazpívá i Nookie. Píseň má název Poterjannyj Raj (Ztracený ráj) a má celkem zajímavou historii, jak přiblížila sama Nookie:
"Poprvé jsem tu píseň uslyšela minulé léto na festivale Highscreen, který se konal v jednom moskevském klubu. Byla jsem tam jako návštěvník, přišla jsem právě na "Doláče", mám je jako kapelu velmi ráda, ale byl to už nějaký ten pátek, co jsem je naposledy slyšela. Velmi na mě tenhle track zapůsobil, a říkala jsem si, že se musím zeptat, jestli by bylo možné si ho s nimi někdy zahrát. To se později vážně stalo a zbytek už znáte. Jsem ráda, že se nám podařilo natočit i video. Naší část jsme natáčeli 2 hodiny a skákali jsme u toho jak jeleni. Kluci se potom přiznali, že je několik dní bolely namožené svaly. Video pro mě bude stejné překvapení, jako pro vás. Už se na něj těším!"



Setkání na Topfestu

20. září 2017 v 11:22 |  Drbárna
Začátkem měsíce jsem dala na FB výzvu, abyste mi poslali své zážitky a dojmy z letošního Topfestu a setkání se Slot. Někteří poslali hned, některé jsem musela trochu popostrčit:), každopádně jsem moc ráda za všechna vaše vyjádření. Pořadí jsem nevybírala podle žádného klíče, pouze Martino hodnocení je záměrně hned na úvod, protože k němu mám komentář ohledně zlepšení do budoucna.:D


"Koncert a veci okolo toho písať nejdem, názory sme mali zrejme rovnaké. Čo sa týka fan meetingu - ako som od začiatku tvrdila, bol to ten druhý vchod 😇😁. A čo ma prekvapilo, bola ochota porozprávať sa, fakt by som ich aj na pivo pozvala, len niekde, kde nie je také hnusné. Najväčšie sympatie majú u mňa všetci narovnako, ale Cache ma prekvapil asi najviac, čím to však bolo neviem povedať. Všetci boli naozaj milí (Nookie v rámci možností 😉) a fotka jednoznačne s Nikitom." (Marta)
Musím uznat, že nejen, že Marta měla pravdu a byl to opravdu druhý vchod, ale měla jsem jí napsat, aby vzala vlastní foťák. Pak bychom měli víc a lepších fotek, než jak to nakonec dopadlo. Vůbec ta organizace byla dost běs, zoufalé hledání wifiny, vypisování Sergejovi a modlení se, aby aspoň nějaké fotky vyšly, mě bude strašit ještě dlouho. Beru to jako ponaučení pro příští rok, aspoň bude na co se těšit.:)


"Po mojej neprítomnosti na prvom koncerte tejto fenomenálnej kapely som bol nadšený z toho, keď sa meno "The Slot" objavilo medzi hlavnými headlinermi aj o rok neskôr na festivale TOPFEST. Som rád že moje prvotné očakávania boli predčené ešte lepším zážitkom. Už úvodný song Boj odštartoval vlnu eufórie v dave fanúšikov, pričom počiatočné rýchle tempo bolo udržiavané počas skoro celého koncertu (až na výnimku nádhernej balady Krugi na vode). Odzneli takmer všetky najväčšie hitovky ale aj menej známe pesničky, no pre skalného fanúšika to bol nezabudnuteľný zážitok, pričom som presvedčený, že po tomto koncerte si Daria a spol. získali mnoho ďalších nových fanúšikov. Veľkým bonusom bola spoločná fotografia, vďaka ktorej bol môj sen dokonaný. Po zaznení poslednej piesne a rozlúčke nám ostalo len dúfať, že sa kapela ešte minimálne raz vráti na Slovensko a zopakuje svoju exkluzívnu show s poriadnym moskovským screamom najlepšej ruskej rockovej speváčky. Ruský Linkin park (ako som ich svojho času nazval) sa postupne ale isto dostáva do povedomia aj európskej scény. V mene všetkých slovenských fanúšikov sa chcem The Slot poďakovať za neopakovateľný zážitok a verím že sa ich letné predstavenie na Slovensku stane tradíciou." (Róbert)


"SLOTí koncert mě překvapil hned několika aspekty - předně zastřešené pódium a šoupnutá hodina startu na pozdní večer mě osobně vyhovuje mnohem lépe (asi nejsem takový sluníčkář, koncerty pod širým nebem a za světla mi prostě nesedí). O sestavě Kája, SLOT, Kabát se též dobře vypráví a zejména nezasvěcení koukají, co že to máme v "Československu" za nové hvězdy. Zpravidla ovšem zájem opadne, když se dozví, že jde o ruskou kapelu, chjo. Co ovšem musím speciálně vyzdvihnout, je nečekaná fanouškovská základna - né tedy až tak co do množství, ale ta pestrost! Myslím, že fotky mluví za vše. Tak nějak mi to sedí ke vnímání SLOTů, kde je něco speciálního, nezávislého na žánru, a to si dotyčného najde - zdá se úplně bez ohledu na to, kdo to je. A meet & greet? Velmi zajímavá zkušenost. Jako fanda šoupající (nebo spíš rozšiřující) se momentálně víc a víc k Nookie sólo tvorbě jsem trošičku oplakal její lehce utíkavý přístup. Nicméně po úniku s přítelem se mi je podařilo dohnat "na kafíčku", pohovořit, nasměrovat k naší základně a obdržet "круто" za sdělení, že jsem byl na uvedení Septimy. Je to hezké, když se na vás otočí, vypadá opravdu jako ufon. Ono se není čemu divit, pokud mám správné informace, SLOT hráli někde 29. i 30. a pokud vás meet & greety zrovna neberou... O to víc musím ocenit přístup kluků z kapely, kde zejména Cache je asi "nezničitelný" a diskutoval až do noci. A na takovém koncertu je jednoznačně tahoun, i před Nookie. Tím se dostávám k vlastnímu koncertu. Bylo to skvělé, ocitl jsem se v hezké skupince pařičů (sice Kabátníků, ale velice uznalých). Snad jen... Ne úplně dle mého gusta byl výběr převážně takových hopkavějších skladeb a celkově takové lehce "sportovní" ladění - ale to je fesťák a já jsem spíše "klubák". Třeba někdy... SLOTu zdar. PS: a zatřepotal jsem si transparentem i na ofiko videu!" (Honza)



"Stretnutie bolo super, chalani boli bombovi, bezprostredni, super sa dalo kecat. Nookie troska ticha, bez usmevu, mozno ma uz po krk stretnuti s fanusikmi, alebo je mozno opatrna od tej tragedie, co sa jej stala. Alebo mozno len nevie po anglicky.😀 Kazdopadne si cenim fotku s nou. Dufam, ze pridu coskoro opat na Slovensko a ked nie, spravim si vylet do ruska.😁" (Martin)


Slot oslaví 10 let alba Triniti

4. září 2017 v 11:37 |  News
Letos je to už celých 10 let, co vyšel album Triniti - první album, které bylo od začátku nahráváno s Nookie, a podle názorů fanoušků také jedno z nejkvalitnějších alb, které Slot kdy nahráli. No a protože Slot se asi zalíbilo slavit nejrůznější jubilea:), naplánovali na 18. listopadu speciální koncert v moskevském GlavKlubu. A aby toho nebylo málo, spojí tuto oslavu rovnou i s prezentací nového koncertního DVD, takže se bude opravdu na co těšit.

Z alba Triniti můžete znát tyto klipy:




Body (Тело) - feat. Roman Rain

3. září 2017 v 20:10 |  F5 ENG
You tore into my dream
Like a chameleon
Mask of insanity
Ribbons of ECG
Are controlling the pulse
They won't let anything near me

Give, give me your body! (6x)

The night of hypnotic dreams
We are the monarchs of tears
We draw the daybreak near
We will dance waltz on broken mirrors
In the darkness
"Wake up" you whisper to me

Give, give me your body
So you won't ever think
Of running away
So the earth will turn into hell
So the Moon won't be enough
Together we will fly

Two different poles
They want each other, they sting each other
While taking pleasure in pain
A friend is praying over a friend
They play their roles
The hunter and the deer
Yin and Yang
Put your arms around me and go away
Like opposite edges of one unit
They forgot because of their quirks
Made-up habits
Suddenly everything is possible
And we even, oh God
Can touch each other skin on skin

Kam dál